Tak jsem se popral s Axure. Prográmek je to vážně jednoduchý na ovládnutí, a když se doplní o balíky widgetů z webu výrobce, dá se v tom i leccos navrhnout. Výstupem je klikátko pochopitelné a použitelné i pro markeťáky[1]. Dířv jsem používal Pencil. To je zadarmo a oproti Axure tomu donedávna chyběl export html stránek. V nové verzi už je, takže vychází s Axure skoro nastejno.

Ale stejně, nejúčinnější nástroje pro návrhy GUI jsou pastelky a papír.
Minimální cena, maximální rychlost práce a hezký výsledek (skvělý poměr čas/výkon). Velkou výhodou je možnost použít na jednání s klientem větu: „Zřejmě jsme se nepochopili, zkuste mi to nakreslit.“
Každý to zvládne a taková drobnost může ušetřit desítky hodin práce vyklikávání špatného návrhu. To by měli zákazníci ocenit!

Ideální navrhovací proces tedy upravuji na:

  1. papírový nákres (scénář)
  2. Axure klikátko
  3. Polofunkční prototyp (via TemplateLib a MarbleWeb)
  4. Finální odhad času/ceny a zadání výroby

Vysvětlivka:
[1] Markeťák – urážlivé označení pracovníka, který neví co chce, ale bývá zadavatelskou firmou pověřen kontrolou (rozhodovací pravomocí) nad zadáním a návrhem projektu. Vybaven naprostou neznalostí technologií, odborné terminologie i principů, vyhlašuje, že to musí být „lépe vizibilní“, „SEO optimalizované“, „jet na ejdžeksu (ajax)“, „použitelné“ …
Většinou zastává pozici marketingového manažera, protože tam se jeho chyby dají snadno svést na neschopné programátory, špatný odhad trhu, náhlou změnu chování cílové skupiny způsobenou ekonomickou krizí, nebo na cokoli jiného.

Varování: Na jednáních s markeťáky bývám zticha, protože nemám odvahu jejich průbojné neznalosti oponovat.